slíbila jsem, že vám napíšu. Musím vám napsat o mém prvním dnu s mými novými páníčky. Připravili mi na první den spoustu setkání s novými lidmi i pejsky. Po tom, co jsme vás opustili, tak jsem jela autem a byla jsem chvíli neklidná a bála jsem se nových zvuků jako např. rádia a pokaždé, když jsme projeli dírou, tak jsem zpozorněla, ale celkově jsem jízdu autem zvládala v pohodě. Naše první zastávka byla v Praze, kde jsme vyzvedli paničky kamarádku, kterou jsme vezli do Mladé Boleslavi. V Praze byl na mě hrozný rámus, byla jsem ráda, když jsem se zase uvelebila na klíně paničky a jeli jsme dál. V Mladé Boleslavi mě čekal velký černý kámoš Game (retriever), ale byl na mě moc velký a moc se mi nelíbil, až povyrostu, tak se s ním zkusím potkat znovu. Tady to byla velmi krátká zastávka a další mě čekala u paničky prarodičů v Dolním Bousově, kde mají taky chlupatého kámoše Paddyho (kavalír), ale ten si mě nevšímal a já jsem si nevšímala jeho. Už jsem byla hodně unavená a tak jsem usnula v náručí maminky od paničky, která se na mě přijela podívat, a byla jsem spokojená. Všem jsem moc líbila, mají tu pejsky moc rádi. Budu sem jezdit na návštěvu a už teď se moc těším. Poslední krátká mezistávka byla v Sobotce u maminky od paničky a tam se mi líbilo nejvíc, protože tam jsem našla toho pravého kámoše Larryho (trpasličí pinč), vypadá zrovna jako bráškové, s ním jsem si pěkně zadováděla a vrtěla jsem ocáskem a byla jsem moc šťastná.

O půl deváté jsme konečně dorazili do mého nového domova. Ještě to tu musím pořádně prozkoumat, je tu spoustu nových vůní a věcí. Po příjezdu mi panička nasypala granulky a namočila, moc mi to po té dlouhé cestě chutnalo a všechno jsem to snědla. Tím jsem udělala paničce velkou radost. Našla jsem si v novém bytě místo na čůrání, ale nemůžu se pořád trefit na tu podložku, která je tam na čůrání určená, ale slibuju, že to budu pilně trénovat a ono se to jednou povede. Brzy jsme i s páníčky zaparkovali v postýlkách, já jsem hned usnula, ale panička mě pořád kontrolovala a nemohla usnout. Spala jsem až do 3:15, kdy jsem se vzbudila a potřebovala jsem čůrat, spapala jsem pár piškotek a šla jsem si zase lehnout. Ještě jsem zapomněla napsat, že jsem si našla nového kámoše z plyše, je to pan Panda a toho jsem si velmi oblíbila. Spí se mnou v pelíšku a hřeje mě. Posílám ho na fotce.

Dneska se mi po tobě a po mé rodné smečce trošku zastesklo a maličko jsem kňourala, ale vím, že se tady o mně budou hezky starat a nebude mi tu nic chybět. Zatím zkoumám ten velký (a hlučný) svět a nejlíp mi je v náručí paničky, když se mi něco nelíbí hned mě pochová a všechno mi vysvětlí.

Dneska odpoledne pojedeme za paničky taťkou a maceškou, kde se proběhnu na zahradě a budu řádit s novou kamarádkou Amálkou (bišonek). Panička mi říká, že se mi tam bude líbit a že tam budeme jezdit často.

Mám vás všechny od paničky a páníčka pozdravovat.

Vaše Dafinka s páníčky

Dafinka už se pěkně zabydlela v novém domově. Učí se nové věci, poznává nové lidi i pejsky. Bišonek Amálka Dafinku zpočátku ignorovala, ale postupně se zkamarádily.

S Amálkou.

Červenec 2013:

Přišel milý dopis a fotky od Dafinky. Má se dobře, ráda si hraje s pejsky a panička jí chválí, jak je šikovná. Se sestřičkou Debbie budou chodit do školky pro štěňata. Děkujeme.

Já mám ty borderky ráda…

…ale hraní se sestřičkou Debbie je stejně nejlepší. Po hraní.

Září 2013:

Čtyřměsíční Dafinka je moc šikovná. Panička už jí naučila různé cviky, které jí baví. Čeká jí víkend pro štěňátka, tak držíme palce a děkujeme za péči.

Andělské oči.

Říjen 2013:

Děkujeme rodině Dafinky za dopis, fotky a vzornou péči o Dafinku.

Dafinka s kamarádkou Amálkou.

29.10.2013

Milá maminko a rodná smečko,

dlouho jsem nepsala, tak to musím napravit. Předem dopisu musím napsat, že se mi daří moc dobře.

Chodím do psí školky, kde já si hraji s ostatními štěňátky a panička poslouchá, jak se má o mně starat a co spolu máme cvičit. Jsem velice šikovná a panička mě moc chválí. Už umím perfektně přivolání, z čehož má panička největší radost, protože to považuje za velmi důležitou dovednost.

Tento víkend jsme měly jet s paničkou na výcvikový víkend, ale budeme to muset odložit, protože se ze mně stala už velká slečna – začala jsem hárat. Panička chce jet i beze mě, protože informací prý není nikdy dost a slíbila mi, že na jaře pojedeme společně. Už se moc těším.

Je ze mě velký mazel, s páníčky bych se mohla mazlit od rána do večera. I když mě nepouštějí do postele, tak ráno je vždy přijdu vzbudit tak, že si položím přední packy na postel a oblíznu je.

O uplynulém prodlouženém víkendu jsme měli doma ještě jednu psí kamarádku (bišonka) Amálku. Už je starší a rozumnější a nechce si se mnou moc hrát, protože jsem na ni taková pohrkaná. Mhouří oči, když okolo ní začnu švihat svým ocáskem a snaží se schovávat za páníčky, aby jí ochránili. Venku na procházce spolu rády běháme. Můžete se podívat na fotky, které panička vyfotila na společné procházce mobilem.

Březen 2014 – 10 měsíců:

14.3.2014

Milá maminko a rodná smečko,

musím se předem dopisu omluvit za paničku, kterou jsem dlouho nemohla přinutit, aby vám napsala. Moje panička je aktivní jako já, když není v práci nebo se mnou nelítá po lese, tak je zase někde jinde, nevidím jí moc často se doma se mnou válet.

Od té doby, co jsme vám psala naposledy jsme vyzkoušeli nové věci. Úspěšně jsme dokončily školičku pro štěňátka, kde se mi moc líbilo, protože jsem si mohla hrát s pejsky. Nedávno jsme se ségrou Debbie vyzkoušely trénink dogfrisbee, všechny čtyři jsme tam šly jen ze zvědavosti, abychom viděly o co jde. Panička si myslela, že mě to nebude bavit, protože o venkovní aportování jsem do té doby nejevila nějaký moc velký zájem. Paničku jsem na tréninku překvapila a tak mi hned jeden talíř koupila a bereme ho od té doby téměř na každou procházku. Moc mě baví se za talířem honit i když už jsem pak někdy líná ho donést. Chystáme se brzy na další trénink, aby se panička zdokonalila v házení (někdy je to s ní fakt tragédie ).

Velmi čerstvou novinkou je, že jsme začaly chodit na agility. Máme za sebou první trénink. Nevěděla jsem, kam mám na tom tréninku koukat dřív. Taková spousta psích kamarádů a já musela běhat s paničkou a skákat přes překážky a ještě k tomu prolézat tunelem, sice jsem udělala, co po mě panička chtěla, ale pak jsem si za odměnu odběhla očuchat kamarády.

V dubnu pojedeme s paničkou na Velikonoční psí tábor se psími sporty do Heroltic. Už se obě moc těšíme.

Mějte se moc hezky a užívejte si krásného sluníčkového počasí

Dafinka se smečkou

Květen 2014 – 1. narozeniny:

Moc děkujeme za milé psaní i krásné fotečky. Dafinka je krásná i šikovná psí slečna.

Milá maminko a rodná smečko,

posíláme s paničkou mnoho pozdravů do jarních dní. Musím vám napsat, jaké jsou u mě novinky.

Na začátku května jsme oslavili první narozeniny sulcovým dortem, který mi moc chutnal. Nikdo nechce věřit tomu, že ten rok, tak rychle utekl a že už je ze mě velká psí slečna.

Další významnou událostí pro nás bylo, že jsme se o víkendu zúčastnili Krajské výstavy tady u nás v Hradci Králové a získali jsme známku výbornou a ocenění vítěz třídy k tomu. Máme z toho velkou radost.

Jinak se mi daří moc dobře, dělám páníčkům jen samou radost. Chodíme s paničkou cvičit jednou týdně agility a sem tam si chodíme zatrénovat s létajícím talířem. Od té doby, co už mi je rok, tak jsem se velmi zklidnila a už nejsem takové torpédo. Jsem velmi mazlivá a své páníčky miluju, nejraději bych se s nimi jen mazlila nebo běhala venku.

Mějte se všichni moc krásně.

Zdraví Dafinka s páníčky

 

 

Jaro 2018: