Německý pinč
Původ a povaha:
Německý pinč je velmi staré plemeno. První zmínky o existenci pinčů jsou známy už ze 17. století. Jeho název je zřejmě odvozen od slova “pincer”, což ve francouzštině znamená štípat nebo anglického “pinch” - štípnout, přiskřípnout. Původně byly obě varianty pinčů - hladkosrstá i hrubosrstá chovány dohromady. Posléze se hrubosrstá varianta v chovu oddělila a stala se základem vzniku dnešních kníračů. Pinčové byli chováni na dvorech, kde jednak chytali krysy a myši a také plnili úlohu hlídacích a obranných psů.

Dnešní pinčové si po svých předcích zachovali výjimečné povahové vlastnosti, jako je vrozená obrana teritoria, temperament, učenlivost, samostatnost a odvážnost. Jsou nedůvěřiví vůči cizím, ke své rodině však vždy přítulní, milující a při její ochraně jsou ochotni nasadit i svůj život. Od mládí vyžadují důslednost a vedení k poslušnosti. Svou hbitostí, rychlostí a ochotou učit se novému jsou přímo předurčeni k agility. Jsou vděčnými spoluúčastníky při dlouhých procházkách a rádi se účastní i dětských her.

Pinč je ideální pro chov v bytě ve městech, vyhovuje svou velikostí a nenáročnou údržbou srsti. Může být umístěn i venku v zastřešeném kotci, kde musí mít dobře zateplenou boudu, přizpůsobenou své velikosti. Ideální je, když má v boudě topné těleso. Při velkých mrazech (od - 5*C) by měl mít přístup do teplejšího prostředí.

Pinč je ale nejšťastnější v kruhu své rodiny. Jen tak z něj může vyrůst klidný a přátelský pes. Umístění do kotce by mělo být pouze dočasným řešením, např. než se rodina vrátí z práce domů. Správná socializace je nezbytná. Štěněti pinče musíme dopřát častý kontakt s lidmi, psy i ostatními zvířaty.

Od roku 2005 musí mít pinčové podle novely standardu země původu Německa nekupírované uši i ocasy!!!

ZAŘAZENÍ PODLE FCI:
Skupina 2 pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi.
Sekce 1 pinčové a knírači.
Bez zkoušky z výkonu.

CELKOVÝ VZHLED:
Německý pinč je hladkosrstý, středně velký, s hrdým držením těla, plynulými liniemi, elegantní a kvadratický. Díky krátké hladké srsti je jeho dobře vyvinuté osvalení dobře viditelné, zvláště při pohybu. Dokonalá elegance stavby těla německého pinče s plastickými, přes krátkou srst viditelnými svaly se jeví poněkud ušlechtilejší, než u hrubosrstého knírače.

DŮLEŽITÉ POMĚRY:
· V poměru délky k výšce má být jeho stavba tak kvadratická jak jen možno.
· Délka hlavy (měřená od špičky nosu k týlnímu hrbolku) odpovídá polovině délky hřbetní linie (měřené od kohoutku k místu nasazení ocasu).

POVAHA / TEMPERAMENT:
Živá, čilá, sebevědomá a vyrovnaná povaha, spolu s inteligencí a vytrvalostí jej činí milým rodinným, hlídacím i společenským psem.

HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: silná, podlouhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolku. Čelo je ploché a paralelní s nosním hřbetem.
Stop: slabý, ale jasně patrný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: dobře vyvinutá, vždy černá.
Tlama: zakončená ve tvaru tupého klínu. Nosní hřbet rovný.
Pysky: černé, hladce a těsně přiléhající k čelistem. Koutky úst uzavřené.
Čelisti/Zuby: silná horní i spodní čelist. Úplný nůžkový skus (42 čistě bílých zubů podle zubního vzorce) je silný a dobře se uzavírající. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, aniž by stavba lící rušila výraz.
Oči: tmavé, oválné, s černě pigmentovanými, těsně přiléhajícími očními víčky.
Uši: klopené, vysoko nasazené, tvaru “V”, s vnitřními koutky ležícími blízko lící, natočené vpřed směrem ke spánkům. Paralelní ohyb nemá přesahovat temeno.

KRK:
Ušlechtile klenutý, ne příliš krátký, se vznosnou šíjovou partií. Hladce přecházející v kohoutek bez vyznačení nasazení krku. Suchý, bez laloku . Kůže na hrdle těsně přiléhá, bez záhybů.

TRUP:
Hřbetní linie: mírně spadající od kohoutku směrem k zádi. Kohoutek: tvoří nejvyšší bod hřbetní linie.
Hřbet: silný, krátký a rovný.
Bedra: krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, takže pes vypadá kompaktní.
Záď: mírně zaoblená, harmonicky přecházející v kořen ocasu.
Hrudník: středně široký, v průřezu oválný, dosahující k loktům. Předhrudí je dobře vyznačené špičkou hrudní kosti.
Spodní linie: slabiny ne příliš vtažené, vytvářejí hezky klenutou linii se spodní částí hrudního koše.

OCAS:
Ponechaný přirozeně, nekrácený.

KONČETINY
Hrudní končetiny:
Při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny silné, rovné a nemají úzký postoj. Při pohledu ze strany jsou předloktí rovná.
Plece: ramenní lopatky leží těsně u hrudního koše a jsou dobře osvalené na obou stranách kosti ramene, přesahující trny hrudní páteře. Co nejšikmější a dobře uložené vzad, vytvářejí úhel zhruba 50° k horizontále.
Nadloktí: přiléhající k tělu, silné a dobře osvalené, vytvářející úhel 95° až 105° k ramenní lopatce.
Lokty: správně přiléhající, nevytáčejí se ani dovnitř ani ven.
Předloktí: silně vyvinuté, dobře osvalené. Zcela rovné při pohledu zpředu i ze strany.
Kloub zápěstí: silný a pevný.
Nadprstí: silné a mírně pružné. Při pohledu zpředu vertikální, při pohledu ze strany mírně šikmé směrem k zemi.
Přední tlapky: krátké a kulaté, prsty těsně vzájemně přiléhající a dobře vyklenuté (kočičí tlapky). Polštářky odolné, drápky krátké, černé a silné.
Pánevní končetiny:
Při pohledu ze strany šikmo postavené, při pohledu zezadu paralelní, ale nikoliv příliš úzký postoj.
Stehno: středně dlouhé, široké, silně osvalené.
Koleno: nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Bérec: dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v silné hlezno.
Hlezno: výrazněji zaúhlené, silné, pevné, nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Záprstí: kolmé k zemi.
Zadní tlapky: poněkud delší než přední tlapky. Prsty vzájemně dobře přiléhající, dobře klenuté. Drápky krátké a černé.

POHYB:
Typickým pohybem je klus. V pohybu hřbet zůstává pevný a poměrně nehybný. Pohyb je harmonický, jistý, plný síly a plynulý, s dobrou délkou kroku. Klus je prostorný, uvolněný, plynulý, se silným posunem a volným předkrokem.

KŮŽE:
Těsně přiléhající po celém těle.

SRST:
Krátká a hustá, hladce přiléhající a lesklá, bez lysin.

BARVA:
· Jednobarevní: srnčí hněď až jelení červeň, červenohnědá až tmavě červenohnědá.
· Černí s pálením: lesklá černá s červenými nebo hnědými znaky. Znaky mají být tak tmavé, bohaté a jasně vyznačené jak jen možno. Znaky jsou rozloženy následovně: nad očima, na spodní straně hrdla, na nadprstích hrudních končetin, na tlapkách, na vnitřní straně pánevních končetin a pod kořenem ocasu. Dva stejnoměrné, jasně oddělené trojúhelníky na hrudi.

VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku:
Psi a feny: 45 až 50 cm.
Hmotnost: psi a feny 14 až 20 kg.

VADY:
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
· Nemotorná nebo lehká stavba. Příliš dlouhé nebo příliš krátké končetiny.
· Těžká nebo kulatá lebka.
· Krátká, špičatá nebo úzká tlama.
· Kleštový skus.
· Světlé, příliš malé nebo příliš velké oči.
· Uši nasazené nízko nebo příliš dlouhé, nestejnoměrně nesené.
· Silně vystupující lícní kosti.
· Volná kůže na hrdle.
· Příliš dlouhý, vtažený nebo měkký hřbet.
· Kapří hřbet.
· Silně spáditá záď.
· Dlouhé tlapky.
· Mimochod.
· Drobivý pohyb.
· Slabá srst.
· Černá úhoří čára na hřbetě, tmavé sedlo, světlá nebo vybledlá srst.
· Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o méně než 1 cm.

ZÁVAŽNÉ VADY:
· Nedostatek pohlavního typu.
· Lehký vzhled.
· Jablkovitá hlava.
· Linie hlavy nejsou paralelní.
· Lokty vytočené ven.
· Strmé nebo v hleznech rozbíhavé pánevní končetiny.
· Hlezna vytočená ven.
· Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 1 cm, ale méně než 3 cm.

VYŘAZUJÍCÍ VADY:
· Bázlivé, agresivní, zlé, výrazně nedůvěřivé nebo nervózní chování.
· Jakákoliv malformace.
· Zcela obrácený pohlavní typ.
· Vady skusu, jako například podkus, předkus, zkřížený skus.
· Vážné vady v jednotlivých částech, jako ve stavbě těla, srsti nebo barvě.
· Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 3 cm.
Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.